VšECHNY ILUZE SE ZHROUTILY. ZJISTILA JSEM, žE JSME FAšISTé, říKá RUSKá AUTORKA

Mluvit v Rusku o válce nebo okupaci Ukrajiny je nemožné. Lidé buď mlčí, nebo se baví o počasí, popisuje z exilu Jelena Kosťučenková.

Bývalá reportérka nezávislého deníku Novaja Gazeta v debatě, která se konala v Praze o její knize Moje Rusko, uvedla, že režim prezidenta Vladimira Putina považuje za fašistický.

"Věřím, že dříve nebo později dojde v Rusku k revoluci. Někteří lidé věří v převrat uvnitř současného režimu, ale já ne, tento režim nelze reformovat. Bude to těžké a půjde to pomalu, ale všichni, kdo odmítáme fašismus v Rusku, k tomu musíme podle svých sil a schopností přispět," říká pro Aktuálně.cz sedmatřicetiletá Kosťučenková, která nyní žije v exilu. Loni v Německu se ji Putinův režim zřejmě pokusil otrávit, o čemž napsala rozsáhlý text pro Meduzu.

V Rusku jí hrozilo vězení nejen za kritiku agrese proti Ukrajině, ale také za to, že je přiznaná lesba. Takoví lidé mohou v zemi dostat šest až deset let vězení na základě zákona o zákazu propagace homosexuality.

Knihu Moje Rusko vydalo v dubnu v češtině nakladatelství Argo a autorka v něm píše o hanbě, jakou cítila 24. února po začátku ruské invaze na Ukrajinu. To žila ještě v Moskvě. "Vracím se do pokoje a moje milovaná sedí s telefonem v ruce. Proč nespíš? Bombardují Kyjev a všechna velká ukrajinská města. My je bombardujeme? Jo, my (…) Obléknu se a jedu do redakce. Ptají se mě, jestli jsem připravená. Jenže připravit se na to, že jsme fašisti, není možné. Něco takového absolutně nejsem schopná strávit," popisuje v knize.

Kosťučenková po začátku konfliktu pracovala na reportáži z Ukrajiny, ale Novaja Gazeta pokračovala v činnosti pouhých dvaatřicet dní od propuknutí války. Pak ji úřady zakázaly. Novinářka říká, že se snaží Rusko změnit i teď, byť jinak. "Každý člověk musí nějak pomoci. Já se podílím na fungování sítě, která dostává z Ruska za hranice muže, odmítající bojovat proti Ukrajině. Přecházejí hranici samozřejmě tajně, v lesích. Nemohu více říci, ale samozřejmě to stojí peníze, záchrana jednoho takového člověka se pohybuje kolem tisíce dolarů," vypráví.

Dodala, že když utíkala z Ruska, jako první země ji přijalo Česko, což Čechům nikdy nezapomene.

Jedním z témat její knihy je obrovský rozdíl v životě mezi Moskvou a ruským venkovem. Metropole je nablýskanou výkladní skříní země, zatímco na venkově panuje obrovská chudoba a zaostalost.

"Důvodem je systém vybírání daní, který zavedl Putin. Všechny daně putují do Moskvy a tam se pak rozhodne, jak se přerozdělí. Putin to zavedl, aby potlačil autonomistické tendence v ruských regionech. Je to takový systém kontrolované chudoby. Některé regiony Kreml trestá, jiné odměňuje. Není to jen rozdíl v životní úrovni, je to úplně jiný život s jinými možnostmi," popisuje.

Moskvu a ruské vesnice označuje za dvě úplně odlišné země. Podle ní to v Rusech vytváří pocit, že existují dvě kategorie lidí s různými právy, lidé mají různou cenu a je to tak normální.

V rodné zemi má stále příbuzné, například mámu nebo mladší sestru. "Mluvit v Rusku o válce nebo okupaci Ukrajiny je nemožné. Lidé se bojí, že každý rozhovor může přerůst v nějaký konflikt nebo že ho někdo udá. Proto se v Rusku rozhostilo velké ticho, lidé buď mlčí, nebo se baví o počasí," líčí.

Ruské psychiatrické ústavy přitom podle ní zvyšují svoji kapacitu, aby pojaly vojáky, kteří se vrátí z Ukrajiny se zmatenou myslí a v kritickém psychickém stavu. "Všichni Rusové nesou svůj díl odpovědnosti za to, co se stalo. Žili jsme ve svých bublinách a věřili, že pracujeme pro to, aby Rusko jednou byla svobodná a prosperující země, 24. února 2022 se ale zhroutily všechny iluze," uzavírá Kosťučenková.

Video: Ruskou ekonomiku čekají horší časy, tvrdí šéfka Mezinárodního měnového fondu (22. 2. 2024)

2024-04-19T03:24:24Z dg43tfdfdgfd